Máte děti, nemocného člena rodiny nebo chcete být časově flexibilnější? Nově si lze v práci sjednat samorozvržení pracovní doby. Co to v praxi znamená?
Samoplátci pojistného, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, kteří neplatí řádně a včas zdravotní pojištění, musí počítat s předepsáním penále. Kdy může být penále sníženo či prominuto?
Už jste letos jako OSVČ stihli udělat dluh na zdravotním pojištění? U zdravotního pojištění se od ledna změnila výše penále, o které se rozrůstá jistina.
Všechny OSVČ, které si neplnily své daňové povinnosti účastí v měsíční paušální dani, musejí za rok 2024 vyplnit a odevzdat přehled o výši daňového základu na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Na co při vyplňování přehledu pamatovat? Jak se vypočítává roční sociální pojištění?
Zaměstnanci nemají s platbou zdravotního pojištění téměř žádné starosti, za výpočet a odvod zdravotního pojištění z měsíční výplaty je zodpovědný jejich zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné si však samy platí zdravotní pojištění, přičemž některým z nich vznikne nárok na přeplatek za rok 2024. Podívejme se na praktické příklady.
Osoby samostatně výdělečně činné s nízkým ziskem zaplatí na přímých daních v procentním vyjádření více než podnikatelé s vysokým ziskem. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty a porovnejme si situaci za rok 2024 a za rok 2025.
Začali podnikat, ale nevyšlo to. Nebo živnost založili, ale s podnikáním nakonec nezačali. Osob s nulovými příjmy z podnikání za rok 2024 není málo. Jak budou řešit daně a vyúčtování pojištění?
Zaměstnancům většinou zpracovává roční zúčtování daně účtárna jejich zaměstnavatele. Co do ní doručit pro uplatnění všech slev a odčitatelných položek?
Manželé mohou spolu při výkonu samostatné výdělečné činnosti spolupracovat. Většinou se spolupráce vyplácí z důvodu úspory na sociálním pojištění, některé manželské páry však ušetří i na dani z příjmů. Podívejme se na praktické příklady.
Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o zvyšování kvalifikace, musí zaměstnanec setrvat v zaměstnání po sjednanou dobu, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace či jejich poměrnou část. Ale co když je sjednaná délka pracovního poměru na dobu určitou kratší než dohodnutá doba setrvání zaměstnance v zaměstnání a k prodloužení pracovního poměru nedojde? Musí zaměstnanec platit?